Připravuje se revitalizace poděbradského lázeňského parku. Plánuje se oprava pergoly a výstavba pítek

Ilustrační foto
Autor: Wikimedia Commons

O připravovaném projektu revitalizace Centrálního lázeňského parku již informoval naše čtenáře v červencovém čísle starosta města Mgr. Roman Schulz. Jak celý projekt vidí hlavní architekt Ing. et Ing. Tomáš Jiránek?

Pane architekte, řekněte nám z pohledu autora, co všechno zamýšlený plán revitalizace obnáší?

V letech 2002 až 2006 proběhla realizace zásadní rehabilitace Centrálního lázeňského parku. Ta vyřešila funkci parku v technických prvcích (cesty, vodní prvky, pergoly, pítka, nábytek, osvětlení, závlahy apod.), ale také kontinuitu rozpadající se vegetační struktury. Dnes jsme v roce 2024, tedy dvacet let poté, kdy tento klíčový environmentální, společenský a kulturní prostor města potřebuje další „injekci výživy“, aby se nezačal skutečně viditelně rozpadat. Vždy pro nás byla důležitá zásadní priorita. Tou je trvalá existence „dospělé atmosféry“ parku. Tu zajistí kontinuální přítomnost všech generací rostlin, zejména stromové kostry parku.

Stromy vysazené před dvaceti lety jsou dnes dospívající, to znamená, že chybí generace mladá. A ta nejstarší je ve fyziologickém rozpadu. Součástí jsou však také generální oprava velice oblíbené a užívané dřevěné pergoly, povrchy cest, celková regenerace trávníků a bylinného patra parku, přibudou dvě pítka a vážnou věcí je také hospodaření s dešťovou vodou v extrémně zatěžovaném prostoru Eliščina pramene. Tedy jedná se o celkovou revitalizaci stárnoucího, provozně vysoce zatíženého veřejného prostoru náměstí TGM.

Jaké jsou plánovány etapy revitalizace?

Schválená dotace ze strany České republiky má určitou kvalitativní a procesní nabídku. Rozložit realizaci do tří let až do roku 2027. To je veliká výhoda pro život v parku. Navrhujeme takovou logistiku procesu realizace v čase, aby nebyl narušen život prioritních kulturních, společenských a sportovních akcí. Naším úkolem je navrhnout etapy maximálně chytře tak, aby se dotkly co nejméně života lidí v parku. Takto byly etapy představeny Komisi pro životní prostředí a městskou zeleň, zástupcům města a městských organizací, aby po jejich připomínkách mohla být etapizace představena Radě a Zastupitelstvu města Poděbrady. Teprve zastupitelé rozhodnou o přijetí projektu a dotace.

Veřejností zaznívá slovo „kácení“, ale co sázení? Není právě to hlavním tématem revitalizace?

Ano. Kácení je nutné pro zajištění existence kontinuální dospělé atmosféry. Zde si dovolím říci, že jsme spíše za hranou optimální doby zahájení této obnovy. Ale i tak je velmi dobré, že jsme s orgány státní správy, komisemi a zástupci veřejnosti, věřím, obhájili postup obnovy. Hlavním garantem v dialogu schvalování tohoto projektu byla Agentura ochrany přírody a krajiny a zde v Poděbradech také Národní památkový ústav. Dialog byl velmi intenzivní, věcný a na takové úrovni, aby zástupci státní správy finálně rozhodli. Byly to opět orgány ochrany přírody a krajiny, památkové péče, stavební úřad a další. A v neposlední řadě správa majetku se správou zeleně města.

Povoleno je 83 kusů stromů k odstranění, 148 kusů stromů bude vysazeno. Bude vysazeno značné množství bylin a nízkých i vyšších keřů. Více než 500 dospělých stromů bude ošetřeno bezpečnostním a zdravotním řezem. Právě tato „stromová chirurgie“ dovolí prodlužovat ještě život stromům tam, kde by bez zásahu hrozilo nebezpečí rozpadu. Oddalujeme tím nutnost obnovy. Ale zdůrazňuji, že oddalujeme. Jestli je to o pět nebo deset let, nelze říci. Cílem projektu je environmentální adaptace a kontinuita života lázeňského parku.

Jak se podle vás k zamýšlené revitalizaci a její etapizaci postavila Komise pro životní prostředí a městkou zeleň?

S komisí byl veden velice intenzivní, věcný a profesně účinný dialog. Osobně jsem byl z průběhu několika jednání potěšen. Nikomu nešlo o negaci záměru, ale šlo naopak o velmi vážný odborný dialog. Za to jsem moc rád. Pomohlo to projekt ladit na maximálně možnou míru profesní shody před představením radě a zastupitelstvu.

Jaké by byly hlavní výhody přijetí dotace na revitalizaci?

Tohle je obrovská příležitost, jak nutnou adaptaci a generační obnovu zásadního parku města realizovat, aniž by hlavní finanční zátěž zůstala na bedrech majitele, tedy města Poděbrady. Poměr je 85 % nákladů EU/ČR, 15 % nákladů nese město Poděbrady.

S jakými nejčastějšími námitkami se při diskuzích o revitalizaci a generační obnově parku setkáváte a co na ně odpovídáte?

Dovolte mi mírný, přesto pokorný úsměv. Je to otázka: „Kolik kácíte, kolik sázíte?“. Přitom jde úplně o něco jiného. Jde o „celostní medicínu“ veřejného parku, který je extrémně zatížený životem lidí. Mám opravdu upřímnou radost z vysoké úrovně dialogu s veřejností v Poděbradech, se samosprávou a státní správou rovněž. Lidé se zajímají, mají svůj park rádi a zajímají se také o architektonickou hodnotu. Centrální lázeňský park patří do architektonického salonu republiky 30. let 20. století. Věříme, že jsme jako tým architektů místo pochopili a nepokazili jej současným pojetím ani v roce 2002 až 2007 a nepokazíme jej ani dnes.

Pokud byste si měl představit ideální proveditelný scénář revitalizace, jak by vypadal?

Dost podobně předloženému. Nechci být neskromný. Za tuto příležitost jsem občansky i profesně vděčný. Prvky, které nemohly být součástí dotačního managementu, budu dál „snít“. Jedním z nich je například pomoc k lepší vyváženosti koncertních aktivit a únosnosti parku. Ale i zde se dialog docela vážně vede ve prospěch dobrého kompromisu. A také nádherná ikona parku, kolonáda profesora Libenského od architekta Kerharta (1938) v kompozičním centru parku. Její dělicí stěna je dle mého zbytečná bariéra v příležitosti galerie pod širým nebem a hudebních či divadelních představení malých forem.

Článek byl převzat z Poděbradského zpravodaje. Titulek je redakční. Úvodní fotografie je ilustrační.